Hřejivé šáliky – Kladno v Energie 01/04/18

Druhý barážový výjezd nás čekal hned dva dny po vydařeném domácím utkání proti Jihlavě. Na první dubnový den nás čekala cesta do Kladna, kde jsme se již v letošní sezóně předvedli dvakrát a vždy se dalo mluvit o povedeném výjezdu. Takže očekávání před velikonočním výjezdem byla veliká.

Ani tentokrát jsme nezůstali za očekáváním, ale vše popořadě. Klasicky jsme několik dní před nedělním zápasem vypsali autobus, na který se nám zprvu moc lidí nehlásilo, už jsme začali propadat menší panice, aby celý výjezd neskončil blamáží. Naštěstí se dva dny před výjezdem, po pátečním výhře na Jihlavou, nahlásilo dostatek lidí – a i někteří navíc. Nakonec se tedy 55 výjezdníků vydalo pár minut před čtrnáctou hodinou směr Středočeský kraj.

Nevím čím to, ale každý letošní výjezd na Kladno (vždy pomocí autobusu) panuje při cestě výborná nálada. Ani tentokrát tomu nebylo jinak – vodka s džusem, zelená, rum, jelzin a piva tečou proudem, banda se skvělé baví, k snědku domácí klobásky, čerstvé pečené buchty od nejmladších fanatiček mizí jak němci do krytů (díky holky!), no nálada je prostě skvělá. Všechno završí jedna z nejmladších členek výjezdu, která obviní oba spíkry, jenž obývají zadní „pětku“, že je vidí neustále ožralé. Autobus propuká v hromoví smích, který nám vydrží až na Kladno.

U kladenské ČEZ Arény jsme zhruba 30 minut před úvodním buly, kupujeme hromadně lístky, dáváme cigaretu a pomaličku se suneme na stadion. Po příchodu do hostujícího sektoru jej už obývá zhruba padesátka varáků. Věšíme vlajky, rozmisťujeme se a už s nedočkavostí vyhlížíme úvodní buly. Před ním ještě domácí uctí památku zesnulého kladenského fanouška, kterému věnují minutu potlesku. Nemáme důvod se nepřidat a také tak činíme. Smrt fanouška je jako smrt bratra!

Nicméně 3. utkání barážových bojů bylo odstartováno, pouštíme se do supportu. Ten je celou první třetinu na skvělé úrovni. Převážná část hostujícího sektoru příkladně seřazena pod vlajkami Carlsbad Ultras a menší TKV fandí naplno, zapojují i své dvě horní končetiny. Megafon si od úvodních minut bere stejná osoba, jenž měla na starost celý páteční zápas a celý varský kotel pokračuje tam, kde právě proti Jihlavě skončil – ve skvělé podpoře hráčů Energie. Nic na tom nemění ani branka v karlovarské síti po střele Kauta. Euforii do žil hostům vlévá už za pár desítek sekund Kuba Flek, který srovnal skóre na 1:1.

O první pauze většina obecenstva odchází ven doplnit tekutiny, zakouřit si nebo polepit nějakou tu ceduli. Také se lídři varského supportu domlouvají, že se přesně v půli třetiny vymění spíkři. Druhá třetina začíná, domácí i hostující kotle začínají fandit.

K těm domácím – sektor mají dosti podobný jako v Litvínově. Jedna velká tribuna za jednou z branek, která je plná stojícími lidmi. Bohužel, s fanděním už to tak dobré není. Velmi nízký počet zvučných chorálů, převážně jen skandování. Ve třetí třetině – za příznivého stavu, se přidávají i okolní tribuny, které ovšem platí jen trapnými tleskátky, takže o nějaké burácející atmosféře se nedá moc mluvit.

Ve druhé třetině se Kladno dostává do vedení díky Keharovi, a ve Varském sektoru je pomalu cítit skepse. Měníme spíkry, zbytek zápasu si bere na starost zkušenější borec. Zbytek středního dějství fandíme svůj standard, někdy je to dobré, někdy trošku horší. Nepříliš dobrá hra varských hokejistů nám nikterak také nepomáhá. Třetina končí, probíhá klasický rituál v podobě P-C-Z (pivo-cigáro-záchod) a už se soustředíme na třetinu třetí.

Do té vstupujeme opět v dobrém rozpoložení, sice už to není tak skvělé jako v třetině první, ale pořád si držíme laťku vysoko a v celkovém supportu jsme rozhodně lepší než domácí. Dvě minutky před koncem, kdy se varští hráči i příznivci chystají na závěrečný nápor, rozhodne utkání Přikryl, který zvyšuje na 3:1 a definitivně rozhoduje utkání. Po zápase se na hráčích cítit velké zklamaní, pořádně se ani neseřadí před naším sektorem, letmo zamávají nebo zatleskají a ztrácí se v útrobách stadionu. Balíme věci a opouštíme stadion.

Chvilku postáváme před vstupem, část bandy se prozměnu vydává k našemu busu. Z venčí slyšíme domácí děkovačku, která je celkem dlouhá a překvapivě hlučná. Vzhledem k dlouhé a studené zimě si od domácích s příslibem návratu půjčujeme nějaké ty šáliky, aby jsme na cestě domů neprochladli. Domácí jsou hodní a ochotně a bez problémů nám své symboly „pronajímají“.

Nahrneme se do busů, zavelíme k odjezdů a vydáváme se na západ Čech. Kdo by čekal nějakou ponurou náladu, ten by byl těžce zklamán. Atmosféra, aspoň v její zadní části, se blíží pocitům postupu do extraligy, vůbec si nehodláme nechat zkazit náladu prohraným zápasem a naopak, bavíme se ve velkém stylu a ve velké míře.
Cestou obsadíme jednu benzinu, které vykoupíme veškeré alkoholové zásoby, lehce hodnotíme dnešní vydařený výjezd, ale i špatnou hru hokejistů. Další cesta ubíhá velmi rychle, okolo 20 hodiny večerní už zdáli poznáváme naše rodné město. Po příjezdu uklidíme všechny věci do skladu a rozhodujeme se, že pro nás večer nekončí.

Cestou do putiky se svezeme v nákupním košíku, který jeden z fanatiků zpestří efektní rybičkou – bohužel, telemark už mu moc nevychází a rypákem se rozhodl zorat asfalt. Díky bohu bez vážných následků. Obsadíme naší hospodu, poručíme si pivo a debatujeme. Někteří z nás mají ovšem toulavou, jen co vypijí jedno pivko, už spřádají plány na návštěvu dalšího zařízení. Necháme si natočit piva do pet-lahví a razíme o kus dál. Cestou nás samozřejmě chytí mlsná, nějaké ty dobroty tedy vylovíme z bohatě zařízených popelnic.

Celý výjezd ukončujeme zhruba před svítáním na bytě jednoho z posledních držáků. I přes špatnou hru hokejistů, nedobrý výsledek musím tento výjezd jak z pohledu supportu, tak i celkového výjezdu, hodnotit jako velmi vydařený, za poslední měsíce rozhodně jeden z nejlepších!

Víc takových dní!

Sepsal Alessio 

 

3.3 (66.92%) 52 hlas[ů]
Facebooktwittergoogle_plus
Můžete odpovědět na kometář, nebo se vrátit zpět nahoru.

Komentovat

Powered by WordPress and MasterTemplate