Report: Litvínov – HCE 14/11/2018

Po desetidenní pauze, během které odehrála své zápasy hokejová reprezentace, nás po třídenním tripu do Třince a Zlína čekal již tradiční výjezd do Litvínova, se kterým máme za poslední zápasy vcelku nevyřízené účty. Alespoň to tvrdili na sociálních sátích příznivci litvínovského celku.

Výjezd vyšel netradičně na středu, termín sice neobvyklý, nicméně Energii se v posledních zápasech daří a očekáváme solidní podporu z Lázeňského města. Tradičně vypisujeme autobus, který se vcelku rychle plní a několik dní před zápasem hlásíme plný stav. Sice se ozývají hlasy, ať vypíšeme autobus druhý, nicméně zkušenosti nám napovídají, že ten by se nenaplnil ani z poloviny a museli bychom řešit nepříjemné problémy. Na druhou stranu je celkem k zamyšlení, proč určitá sorta fanoušků/diváků, jenž podporují karlovarský hokej, nemají zájem vyjet hromadně autobusem, kdy jen nastoupí v KV a vystoupí v cílové destinaci – bez komplikací, bez hledání parkovacích míst a mohou požít nějaké to pivo.

Před srazem u haly se scházíme v malém počtu v nedaleké hospodě, polykáme pár piv a už se chystáme na místo určení. Většina zúčastněných přichází včas, balíme vlajky, bubny, megafon, piva a všemožné destiláty a okolo půl čtvrté se vydáváme severním směrem naší republiky. Cesta utíká rychle, banda se baví všemožnými demencemi a alkohol teče proudem. Je až s podivem, že za zhruba 80ti minutovou jízdu se stihne slušný počet posádky přiopít, naštěstí nikterak do hrozných stavů, takže nějaké problémy nebudeme muset dnes řešit.

Po sjezdu z rychlostní silnice u Mostu se na nás lepí dva antoty policajtů – jev v posledních letech celkem běžný, nicméně pár kilometrů před Litvínovem nás zastavují a očekáváme lustr. Ten nepřichází, jen silná domluva, že ten kdo si bude zahalovat obličej nebo pálit pyrotechniku, se na hokej nepodívá. Odpovědí, že nás hokej nezajímá a přijeli jsme na pivo, příslušníky dosti zaráží a nevěřícně zírají. Perla přichází s dalším pokynem od PČR, ať se všichni vymočíme nyní u silnice nebo až na stadionu, že „ve městě nikdo chcát nebude“. No, hokej se hraje ve vesnici jménem Litvínov, do Mostu chcát rozhodně nepojedeme…

Jsme u stadionu, příslušníci zastavují silniční tepnu do nikam, vystupujeme z autobusu a vydáváme se na prostranství u areálu. A tu přichází první černá chvilka naší výpravy. Jeden z mladších fanatiků, jenž holdoval alkoholickým radovánkám, si při výstupu z busu řekl, že zkusí zorat místní půdu. Bohužel, místo pluhu a měkké půdy se rozhodl zorat asfaltový chodník svým čelem a nosem – suma sumárum, otřes mozku a solidně rozsekaný obličej. Na hokej se nedostal, několik dní strávil v mostecké nemocnici.

Po příchodu do sektoru, kdy jsme si prošli celkem pečlivou kontrolou od sekuritky a prohlédli jsme si přátelské pohledy zhruba 30ti kosmonautů v bezprostřední blízkosti hostující tribuny, věšíme vlajku, která stejně není vidět díky několika ignorantům, jenž prostě budou stát dole pod vlajkou a aktivními fanoušky, zdravíme místní domorodce klasickými pokřiky.

Zápas začíná, domácí i hostující kotle začínají se svým supportem. Ten domácí, jenž je slušně zaplněný a dřímá v něm ohromný potenciál, předvádí většinu zápasu svojí klasickou bídu – fandí zhruba polovina stojících, bohužel absence jakýkoliv chorálů a již léta ohrané pokřiky, dávají tušit, že spolky Ropáci On Tour a Cheza Supporters jedou ve svých starých fanklubáckých kolejích.

V tom hostujícím sektoru, ve kterém se celkem schází 185 příznivců, jenž je veden spíkrem a bubeníkem, začíná fandit se začátkem zápasu celkem solidně. To se ovšem mění s dvěma inkasovanými góly. Zápasy v Litvínově jsou velmi specifické – když se klubu nedaří, dojede z KV většinou slušná sestava a jen lidé, kteří fandí celý zápas nehledě na stav utkání. Kdežto, když se klubu daří a má formu, jako je tomu nyní, dojíždí i velké množství vandráckých DIVÁKŮ, kteří nechtějí fandit ani za příznivého výsledku, natož, když se prohrává. Podpora ze strany karlovarských tedy není nijak oslnivá, v průběhu první třetiny se mění supportleadeři, aby se pokusili atmosféru pozvednout.

Domácí se o komerční přestávce vytasí s malovaným choreem, jenž představuje jakéhosi Spidermana v žluto-černé kombinaci, kolem sebe má vystavené „trofeje“ a vše je doplněno o nápis „Vymáčkneme z Vás body“. Choreo vcelku slušné, když přihlédneme, s jakými „skvosty“ se v minulosti domácí předvedli.

Třetina končí stavem 3:1 pro domácí, jenž zcela po právu vedou. Do konce zápasu už si řízení hostujícího sektoru nechá na starost člověk, jenž utkání začínal. Několik domácích, kteří mají i jiné choutky, než jen popíjet v sektoru pivo a cpát se klobásou, tuší, že dnes je zápas ztracený a začínají přemýšlet o jiných plánech. Bohužel, domácí ochranka je poučena z let minulých a nekompromisně nás drží jen v blízkosti hostujícího sektoru nebo v nedalekém bufetu.

Když to nejde vnitřkem, musí to jít venkem. Zklamání přichází, když se několik varských skupinek snaží obejít sektor zvenku a jít ochutnat výčep na druhé straně stadionu. Všechny skupinky jsou usilovně pronásledovány těžkooděnci ve skupinách 7 až 10ks. Menší trollení, kdy chodíme blízkým podchodem pořád dokola, již kosmonauty přestává bavit a následuje opis občanek. Vracíme se do sektoru, dáme pivo a začneme vymýšlet další pykle.

Na ledě je pohádka pořád stejná, domácí konči druhou třetinu ve vedení 5:2. Karlovarští se snaží, ovšem většina sektoru opravdu přijela jen vyvětrat své dresy a pochutnat si na proslulém „maxíkovi“. Na druhé straně tribuny se také snaží, ovšem odpovídačka „černá-žlutá“ vyvolává v lidech s rozdílnou mentalitou, než jaká je populární na místním stadionu (99% dresařů), všemožné rozpaky.

Ve třetí třetině Verva navyšuje svůj náskok už na rozdíl pěti branek, konečný stav se zastavil na číslech 7:2. Dostali jsme solidně naloženo, nicméně co se děje na ledě, nemusí se dít i mezi fanoušky. Hráčům i přes bídný výkon zatleskáme, sbalíme věci a chystáme se na nedalekou Benzinu, kde máme odstavený autobus. Radikálnější fanoušci, se dělí na několik skupinek a všemožně se snažíme najít aspoň na pár domácích, kteří nám už několik měsíců vyhrožují pomocí sociálních sítí.

Pár odvážných z řad domácích se objevilo nedaleko slavné hospody „U Nudle“, jenž je bašta domácích fanoušků. Početní převaha v řadách tanečníků je na straně Litvínova, kdežto Lázeňáci prokazují, že jsou lepšími tanečníky a vyzívají k tanci žluto-černé příznivce. Pochopení k tomu ale nemají všudypřítomní kosmonauti, kteří celou taneční seanci ukončují pomocí teleskopů a několika zadrženými. Na střaně KV jsou 4, na straně Litvínova jich je zhruba 8, jenž dva dostali solidně nafasováno a jejich zkrvavené obličeje napovídají, že lepší taneční spolek je stále v Lázeňském městě.

Přicházíme k pumpě, kde jsme stále obklíčeni početnou skupinou PČR. Ti jsou ovšem vstřícní a snaží se situaci se zadrženými na dálku vyjasnit. Do hodiny by měli všechny pustit – tím pádem koupíme pivo a čekáme. Naši kamarádi opravdu po pár desítkách minut přijíždějí za doprovodu příslušníků, a tak se můžeme vydat zpět domů. Nálada v autobuse je celkem solidní, na to že jsme na ledě dostali naloženo a ani v hledišti to nebylo bůhvíjaké. Do Karlových Varů přijíždíme okolo desáté hodině večerní. Valná hromada se rozprchává do svých domovů, nicméně několik nezmarů se vydává do víru velkoměsta a popíjejí různě po barech až do ranních hodin.

Sepsal Alessio

5 (100%) 1 hlas[ů]
Facebooktwittergoogle_plus
Můžete odpovědět na kometář, nebo se vrátit zpět nahoru.

Komentovat

Powered by WordPress and MasterTemplate